Proč je „pro nás“ dentální hygiena tak důležitá?

Téměř většina české populace chodila na pravidelné půlroční prohlídky k zubaři, nechala si odstranit zubní kámen a dostala pochvalu, že nemají kaz, tudíž si zuby čistí správně. Když se u nich objevila „paradentóza“, jak laicky lidé pojmenovávají onemocnění parodontu, přijali to jako běžnou věc, protože to je přece nemoc, kterou dědíme po rodičích a nedá se jí předejít, leda tak vyléčit zázračnou zubní pastou, jak nás nabádá reklama s cinkajícím zubem v umyvadle.

Mnozí z klientů naší ordinace se např. po změně stomatologa dozví, jak na tom jsou s orálním zdravím a reakce bývají mnohdy velmi podobné těmto: Nejdříve přijmutí informace o stavu chrupu a tkání, které je většinou nepřekvapí („to mám po taťkovi, ten už zuby neměl ve čtyřiceti“…) a následné odmítnutí řešení této situace („to je teď nějaká móda, s tou hygienou, stejně to vyléčit nejde, zuby jsem si čistil/a celý život, teď na stará kolena to přece nemá smysl řešit, už to tam necháme, jak to tam je…“). Velkou radost nám udělá zlomek klientů, kteří přijmou nabídku dentální hygieny jako hození záchranné rukavice a spolupracují s námi tak, abychom z úspěchu měli radost všichni zúčastnění. Často se totiž setkáváme s názorem, že dentální hygiena je výmysl zubaře, aby si „namastil“ kapsu, stejně to smysl nemá a důležité je to jen pro nás, rozumějte pro lékaře, sestřičku, dentální hygienistku. Pojďme si tedy říct, proč je důležitá dentální hygiena především pro vás, naše klienty. Proč není naším cílem každého půlroku odstraňovat zubní kámen z dolních předních zubů, proč neradi slyšíme, že tuto nemoc dědíte po rodičích, proč nás mrzí váš odmítavý postoj se slovy: „přece vím, jak si čistit zuby!!“ Proč pan doktor nechce při preventivní prohlídce nalézat kazy a proč se panu doktorovi dobře pracuje, když z pusy neteče krev a dáseň netrpí pod nánosem zubního kamene. Dovolte mi pokusit se pár mýtů, se kterými se často setkáváme, vám vyvrátit a třeba vás i zbavit neoprávněného strachu z návštěvy dentální hygienistky. Informací je mnoho, aby vás čtení neotrávilo, zkusíme vytvořit jakýsi manuál na pokračování od základu – od čištění zubů – jak a čím, přes onemocnění dutiny ústní až k léčbě.

ZAČÁTEK VŠEHO JE…

Když se narodí miminko, mají všichni samozřejmě velkou radost. Tatínek se dme pýchou, mamince se lesknou oči při každém pohledu na děťátko, děda s babičkou si užívají miminka v náručí. Je to velký zázrak. Jásáme nad prvním slovíčkem a když se capart postaví poprvé na nožičky, tleskáme, když pochopí, od čeho je nočníček. Ráno mu učešeme vlásky, oblékneme do fešáckého oblečení, jdeme se pochlubit kamarádkám, jakého skvělého človíčka máme. Protože je hodný a spapal celý oběd, dostane za odměnu bonbon. Odpoledne přijde na návštěvu babička s lízátkem. Večer ho vykoupeme, umyjeme uši, vyčistíme nos, namažeme zadeček.. a jde se spát. Základní věc jako čištění zubů mnozí neřeší. Vždyť je ještě maličký, má tam jen jeden zub… Máme pocit, že bychom jim tím kartáčkem ublížili, vždyť je na to čas, zuby bude mít celý život…Když už má těch zubů víc, je opět nějaká výmluva typu: nechce si čistit zuby, pereme se u toho a já z toho mám potom nervy. Večer padám únavou a nemám čas. Pyšný tatínek má najednou moc práce v garáži, maminka vaří a uklízí a na nějaké zuby už nemá čas a babička s dědou se na nás zlobí, že mu nechceme dopřát trochu toho cukru. A přitom to maličké je závislé na nás, dospělácích, my ho učíme základy slušného chování a hygieny. A jako si myjeme nohy a považujeme to za naprosto jasnou věc, tak si klidně lehneme do postele s nevyčištěnými zuby. Ráno ženy stráví dvacet minut před zrcadlem malováním a česáním, a pak se na nás usmějí se zuby černými od kazů. A tak, jako se staráme my velcí o zuby, tak své návyky předáváme těm malým, kteří nás napodobují. Když nás nevidí s kartáčkem v puse, jak mohou vědět, kdy a jak se čistí zuby? Větším dětem dáme povel, aby si šly čistit zuby, nekontrolujeme, zda nás poslechly, a děti, protože to otravné čištění chtějí mít rychle za sebou, vezmou prst, natřou ho zubní pastou a přejedou jím zuby, v tom lepším případě stráví nad umyvadlem minutu. Pokud dojde k situaci, že zubní lékař najde kaz a chce zub opravit, dítě se bojí bolesti, tudíž začne plakat, maminka ochranitelsky nastaví svoji náruč, začne chlácholit, nejlépe slovy: „neboj, pan doktor Ti nebude nic dělat“, a jsou naštvané, že jim chceme ublížit.

Proto je důležité, aby maminka s tatínkem věděli, jak si mají správně čistit zuby. V ordinaci máme babičku, která doma učí svá vnoučátka, jak mají používat zubní kartáček a na co se používá „ta štětka“, rozumějte mezizubní kartáček. To je pro nás úspěch, ze kterého máme radost.

Mám ráda, když se z obyčejných, jednoduchých věcí nedělá věda. Když vám mohu pomoci dobře míněnými radami, abyste si uvědomili, že ke správnému čištění zubů nepotřebujete drahou zubní pastu, ještě dražší ústní vodu a super rychlý elektrický kartáček. Špína je stejná, ať je na botě, talíři, zubech. Když budete mýt nádobí, nenastavíte si budík, neodpočítáte dvě minuty a po zazvonění neuklidíte nedomytý hrnec do skříně. Umazanou botu polijete vodou a budete čekat, až odpadne bláto? Ne? Tak proč se pokoušíte odstranit špínu ze zubů vodou? Proč věříte reklamám, které vás nabádají, abyste odhodili kartáček a používali 2x denně po dobu 30ti sekund ústní vodu? Že nemáte čas na čištění zubů? Ano, přiznávám, není to činnost, kterou bychom dělali kdovíjak s láskou. Tak si ji zpestřete! Díváte se na televizi? Vezměte si do ruky kartáček a čistěte! Kdykoliv! Pracujete ve směnném provozu a po noční padáte únavou do postele? Tak si zuby vyčistěte během dne! Bez zubní pasty, ústní vody, nebojte se, že si odřete sklovinu, zubům právě naopak škodí, když na nich necháte povlak, který je kyselý a narušuje tak povrch zubu. Perete se s potomkem? Sedněte si na gauč spolu a dívejte se na pohádku nebo si jen tak povídejte, u toho si čistěte zuby. Prcek bude mít radost, že s ním trávíte čas a nebude vnímat čištění zubů jako otravnou povinnost, které se chce vyhnout. Chcete mu zuby dočistit a on vás nechce do pusy pustit? Nechte si vyčistit zuby od něho. Pozor na vypíchlé oko kartáčkem, ale jinak je to legrace, štětiny vás lechtají…a vaše ratolest bude chtít poznat, čemu že se to tak smějete. Udělejte z dítěte parťáka. Učíte ho, aby vozil v obchodě vozík a chválíte ho, že to zvládnul, tak ho pochvalte i za dobře vyčištěné zuby. Místo sladkého bonbónu ale raději sladkou pusou.

Příště: Jak čistit zuby?

Jana Hovádková